Šestnáctistránkový rukopis nazvaný Kvantová teorie monoatomového ideálního plynu je napsaný německy a nese datum prosinec 1924. Studie vyšla v lednu 1925 v revue Pruské akademie věd v Berlíně.
Studie předpovídala, že za teploty blížící se absolutní nule - tedy kolem minus 273 stupňů Celsia - částice plynu dosáhnou tak nízké energie, že se spojí v jeden větší "monoatom". Myšlenku Einstein rozvíjel s indickým fyzikem Satjándranáthem Bosem a jev byl označen jako Boseho-Einsteinova kondenzace.
V roce 1995 fyzici Eric Cornell a Carl Wiemann z Coloradské univerzity takovou kondenzaci vytvořili za pomoci plynu rubidia. V roce 2001 dostali Nobelovu cenu.
Einstein byl profesorem na Fyzikálním institutu císaře Viléma v Berlíně v letech 1914 až 1933, kdy uprchl před nacisty do USA. Zemřel v Princentonu 18. dubna 1955.
Rukopis studie nalezl student Rowdy Boeyink v dokumentaci Einsteinova přítele Paula Ehrenfesta, který slavného vědce často zval na přednášky do Leidenu.
Ke zmíněnému objevu dochází symbolicky v roce, jenž byl vyhlášen světovým rokem fyziky. Letos si totiž můžeme připomenout 100. výročí tzv. zázračného Einsteinova roku.
Před sto lety vytvořil tehdy šestadvacetiletý Einstein čtyři práce, které se staly základem tří důležitých fyzikálních oblastí: teorie relativity, kvantová teorie a teorie Brownova pohybu, a které od základu změnily naše chápání Vesmíru.
