S velkými rozpaky sleduji záměry současné vlády a jejich možný dopad na školství. Místo toho, aby byla předložena jasná a koncepční perspektiva na několik let dopředu, ohlašují ministři škálu nesystémových kroků, v nichž se mísí neznalost a nekompetentnost s improvizací a absurdností.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach navrhuje, aby školy, jejichž absolventi se ve větší míře neuplatní na trhu práce, dostávaly menší finanční dotace. Tato myšlenka je zcela absurdní, protože předpokládá, že kvalita vzdělávání se zvýší tím, že ho budeme méně podporovat. V civilizovaných zemích Evropské unie šli cestou zcela opačnou. Například v Nizozemsku může získat škola na sociálně nebo kulturně znevýhodněného žáka až dvojnásobek běžného normativu, což vede k vyrovnávání šancí na budoucí uplatnění ve společnosti u celé populace.
Ministryně školství Petra Buzková prosazuje zvýšení počtu hodin na základních školách. Navýšení počtu hodin ale nemůže vést ke zkvalitnění vzdělávání. Mnohem efektivnější by bylo zavedení rámcových vzdělávacích programů pro všechny stupně škol a přehodnocení podoby přijímacích zkoušek, které určují obsah i formu vzdělávaní především.
Zvýšení počtu hodin navíc není doprovázeno růstem učitelských platů. Bude tedy muset dojít ke slučování tříd nebo k jiným krokům, které zvýší náročnost práce učitelů, aniž by za to byli lépe ohodnoceni.
Předseda vlády Vladimír Špidla chce prosadit příspěvky na vzdělávání pro všechny žáky a plošné přídavky na děti. To je opět zcela neefektivní plýtvání penězi na nepravých místech. Na zkvalitnění výuky nebude mít podstatný vliv, když budou rodiče kupovat žákům lepší aktovky a dražší propisky.
Podobných návrhů vzniká ve vládě celá řada. Možná by nikdy nespatřily světlo světa, kdyby ministři komunikovali s učitelskou veřejností a konzultovali s ní možnosti řešení současné tristní situace. Vypadá to tak, že české školství vstoupí příští rok do EU zcela zdevastované a jeho produkty, tedy absolventi škol, nebudou na evropském trhu schopny konkurovat, protože ředitel sháněl čtvrt roku kvalifikovaného angličtináře a práci s počítačem vyučovala přeučená ruštinářka.
Je nejvyšší čas navýšit školský rozpočet na šest procent hrubého domácího produktu a skokově zvýšit platy učitelů. Možná by se mohly do školství převést prostředky, o které se navýší předpokládaný příjem státního rozpočtu vypočítaný na základě opravených dat našich statistiků. Také prostředky z budoucích privatizací by měly jít do školství. Banky a záložny byly z našich daní sanovány už dostatečně.
Autor je pedagogem a předsedou Učitelského odborového klubu