Odborníci tvrdí, že geniálně kreativních lidí jsou v populaci pouhá dvě procenta.V mnoha společnostech si lámali hlavu nad tím, jak je to možné. Až důkladné zkoumání v různých zemích přineslo odpověď - klasický školský systém ubíjí tvořivost dětí. Psychologové zjistili, že dítě v okamžiku nástupu do základní školy má asi 90 procent vrozené kreativity. Když totéž dítě opouští vysokou školu, zůstane mu pouze 13 až 20 procent původní úrovně kreativity. Výsledky šokovaly. Školství ničí v dětech zvídavost, hravost, touhu tvořit, objevovat a vynalézat. Zjištění, že škola - základní vzdělávací instituce pro rozvoj všech kvalit člověka - neplní svou funkci, otřásla odbornou i laickou veřejností.
Komenský se dočkal
Ve snaze zajistit si do budoucna dostatek tvůrčích odborníků se stovky firem v USA rozhodly finančně podporovat školy, které budou učit kreativitě jako takové, a zároveň budou ostatní předměty vyučovat pomocí kreativních metod. Díky tomu se trénink všestranné tvořivosti v USA a Kanadě velmi rozšířil. Odborná literatura je plna stovek příkladů úspěchů kreativních metod výuky. Srovnávací studie ukazují, že znalosti dětí ve školách, kde výuka kreativními metodami tvoří ucelený systém, prostupující osnovy všech předmětů, jsou o řády vyšší než ve školách, jež vyučují klasickým - zastaralým způsobem. Tyto pokrokové školy si velmi rychle získaly kredit a studium v nich se stává věcí cti i zárukou lepšího uplatnění.
Děti v nich touží po vědění, do školy se těší a jsou nesmírně aktivní. Místo aby se ulévaly, žádají učitele o více hodin povinných i nepovinných předmětů. Aby ne, vždyť se učí Komenského metodou - hrou. Učitelé totiž využívají všech moderních poznatků o akcelerovaném učení, o zapojování obou mozkových hemisfér či o využívání dominantních kanálů vnímavosti.
Bez vysokého EQ to nepůjde
Výuka kreativity na školách přinese ještě jeden velmi významný efekt - snížení kriminality mladých lidí a snížení počtu uživatelů drog. Pokud budou od malička vyučováni kreativitě, většina z nich získá sebedůvěru, smysl života v tvoření, radost z vymýšlení a objevování. Najdou si aktivity, v nichž se budou moci rozvíjet a blýsknout před ostatními.
Avšak k ozdravění společnosti a k všeobecné prosperitě pouhá výuka kreativity nestačí. Pokud nebude provázena tréninkem emoční inteligence, můžeme si vychovat i velmi kreativní darebáky, kteří budou společnosti kreativně škodit.
Typickým příkladem jsou členové al-Káidy. Mají velmi vysokou kreativitu, kterou dali do služeb zrůdné ideologie. 11. září celému světu předvedli velmi kreativní metodu MINIMAX, jak lze s minimem prostředků dosáhnout maximálního efektu. Zabili několik tisíc osob, milióny lidí připravili o práci, dosáhli prohloubení hospodářské recese a celému světu způsobili škody v řádech biliónů dolarů. To vše za pouhých pár desítek tisíc dolarů. Umíme si představit efektivnější kreativitu?
Chce-li společnost preventivně čelit hrozbě terorismu, musí (kromě jiného) mnoho investovat do rozvoje kreativity a emoční inteligence mládeže. Sníží se tak závislost lidí na sektách, extremistických vůdcích a mafiích. Odborníci na terorismus se obávají všestranného náskoku mafií a teroristů. Přitom čas běží. I když se výuka kreativity a emoční inteligence zavede do všech škol, bude trvat minimálně deset let, než se ovoce této snahy zřetelně projeví.
Objevy a vynálezy - český vývozní artikl?
Na českých školách se kreativitě cíleně až na výjimky nevyučuje. Proč nelze výuku tvořivosti a inovativního myšlení zavést na všech stupních vzdělávání? Mají-li dnes ředitelé škol takovou volnost v úpravě učebních osnov, neměl by to být problém. Zavedení výuky kreativity na všech typech škol má mnoho výhod. Rozvine přirozený talent a připraví pro naše hospodářství mnoho vynikajících manažerů, vědců, konstruktérů, techniků i učitelů. Enormně se zvýší počet objevů a vynálezů, které České republice přinesou obrovské prostředky nejen za prodej patentů i za licenční poplatky, ale zároveň přitáhnou mnoho zahraničních investic do vývoje, zvýší zaměstnanost a nastartují prosperitu. Nesmysl? Utopie? I české studie věnované rozvoji lidských zdrojů ukazují, že ne.
Sociolog Joseph Basile již v roce 1970 řekl: "Tvůrčí představivost je zdrojem pokroku. V blízké budoucnosti bude dokonce tvůrčí fantazie znamenat pro národy více než přírodní bohatství. Jedna země předstihne druhou v té míře, v jaké bude mít více vynalézavých mozků."
Podpora školství - nejdůležitější priorita
Podle uznávaného pravidla 80/20, které říká, že obvykle pětina činností přináší čtyři pětiny výsledků, je moudré, aby i stát maximálně podporoval aktivity s nejsilnějším synergickým potenciálem. A tím je jednoznačně vzdělávání. Příklady kdysi nevýznamných zemí Irska a Finska ukazují, jak se investice do vzdělávání vyplatí. Například zatímco v Česku byla vloni přihlášena pouhá stovka patentů, ve Finsku více než pět tisíc. USA a Finsko jsou celosvětově na špici v počtu podaných patentů, Česko se krčí na dvaatřicátém místě. A to se jedná jen o vliv klasického školství. Což teprve kreativní výuka?
Podle desítek vědeckých studií přináší investice do kreativního vzdělávání až stonásobně vyšší výnosy ve srovnání s klasickým. Jiný příklad: Evropa, která chce do roku 2010 dohnat USA v počtu inovací, má pouhých šest středisek na podporu kreativity, zatímco v USA jich napočítáme minimálně třicet. Češi jsou známi svou schopností improvizovat, vynalézat, hledat neotřelá řešení. Řada komentátorů soudí, že by se Česko mohlo stát jakousi štikou v poklidných vodách Evropské unie. Proč by Češi - dědicové odkazu Komenského - nemohli jít (podobně jako Finsko) Evropě příkladem, a výuku kreativity a emoční inteligence zavést do škol jako první? Proč by nemohli být evropskými lídry inovací?

Autor je předsedou
Asociace pro rozvoj kreativity a inovativního myšlení