Boleslavská Škodovka investicí skoro čtyři sta milionů korun rozšiřuje svou firemní vysokou školu a částečně ji otevírá spolupráci se státním školstvím. To je dobrá zpráva, v níž jsou ukryty dvě špatné. První: že automobilka vůbec potřebuje školu provozovat. To znamená, že české školství jí není schopno dodat dostatek kvalitních absolventů. A druhá: že téhož cíle nemůže Škoda dosáhnout konvenčnějším způsobem, například sponzorováním existujících technických univerzit. Vysoká škola, má-li být hodna toho jména, je živý organismus, potřebuje ke zdárnému rozvoji vhodné prostředí a dost času. Zakládat univerzitu na zelené louce je obtížné. V Mladé Boleslavi i ve Wolfsburgu to jistě vědí, přesto se pro tuto cestu rozhodli. Ministryně školství jejich záměr vítá. Spíše by se však měla zamyslet nad tím, co to vypovídá o stavu jejího resortu. Česká republika má zatím pověst země s vysokou úrovní školství, plné kvalitně vzdělaných lidí. Bývala to pravda, dnes už je to spíš zdvořilostní fráze anebo povrchní názor daný setrvačností a neznalostí skutečného stavu. Bez dobrého vzdělání dostupného všem, kdo mají schopnosti jej přijmout, však budeme ztracená země. Úzká vrstva elity bude odjíždět do Heidelbergu či na MIT, odkud se zpravidla už nevrátí, zatímco technici a střední management budou studovat na nějaké té Procter & Gamble/Microsoft University na předměstí Prahy. V Karolinu by se pak mohlo třeba zřídit kasino... Nejhorší na tom je, že přibývá lidí, jimž by taková budoucnost nijak zvlášť nevadila. Problém - který zajisté nespočívá jen v nedostatku peněz, ale i v tom, jak s těmi penězi školy nakládají - je třeba řešit, dokud tady je ještě někdo, komu na tom záleží. Jednou bude pozdě.
Petr Koubský
Softwarové noviny
