Jiří Pohl
Siemens s. r. o., Kolejová vozidla s.r.o.
Jiří Pohl nastoupil po skončení studia elektrické trakce na Vysoké škole dopravní v Žilině v roce 1975 do ČKD Praha, kde se podílel na vývoji mnoha typů kolejových vozidel na různých pozicích až po funkci hlavního konstruktéra. Po převzetí ČKD Dopravní systémy společností Siemens pokračuje ve vývoji vozidel v pražské továrně Siemens Kolejová vozidla. V této společnosti je odpovědný za zvyšování odborných znalostí konstruktérů a za spolupráci s vysokými školami. V rámci relaxace píše do knih a časopisů statě o historii, přítomnosti a budoucnosti kolejové dopravy.
Statistiky hovoří jasně: počet studentů, přijímaných v České republice na vysoké školy se každoročně zvyšuje rychleji, než roste počet maturantů. Prostou extrapolací obou těchto trendů, které v posledních deseti letech probíhají zhruba lineárně, lze dospět k závěru, že pokud by trend pokračoval, museli by ke studiu na vysoké školy být přijímáni i zájemci bez maturity.
RŮST POČTU VYSOKOŠKOLÁKŮ VS. KVALITA
Realita však bude pravděpodobně jiná. S fázovým posunem devatenácti let se do roku 2015 projeví pokles porodnosti, ke kterému došlo v polovině devadesátých let minulého století. Devatenáctiletých, tedy potenciálních maturantů, již nebude ročně kolem 130 000, ale jen 90 000. Z tak málo početné populace těžko vyberou fakulty potřebné množství nových studentů. Důvod k tomu, že stále větší část populace vystuduje vysokou školu, je potřeba hledat v jednom základním faktoru: v poklesu náročnosti a kvality vzdělání. Boom vzdělanosti je mimo jiné též dán způsobem financování vysokých škol. Matematice "jeden student = 30 000 Kč státní dotace ročně" totiž rozumí i ti, kteří trvají na zrušení povinné maturity z matematiky.
ZÁJEM O KVALITU A NÁROČNOST VZDĚLÁVACÍHO PROCESU
Trend poklesu počtu mladých občanů a trend růstu počtu studentů a absolventů vysokých škol společně vedou ke konfliktu, který možná pro společnost představuje větší hrozbu, než tolik obávaná krize systému penzijního pojištění. Nejsnadnější řešení tohoto konfliktu je v zásadě logické: snížit náročnost studia. Proto i nadále poroste počet škol a oborů, které lze snadno studovat a vystudovat.
Naproti tomu však mají a budou mít průmyslové podniky zájem získat kvalitní absolventy náročných studijních oborů. Pro společnost z toho vyplývají tři základní aktuální úlohy rozvoje lidských zdrojů pro průmysl:
> motivovat maturanty pro studium náročných oborů,
> motivovat pedagogy, aby kvalitně vzdělávali studenty pro práci v náročných oborech průmyslu (s tím souvisí i růst kvalifikace pedagogů),
> motivovat absolventy vysokých škol pro práci v náročných oborech průmyslu.
Společný cíl těchto úkolů je zřejmý. leží na konci logického řetězce společnosti, kterou spoluvytváříme a kterou pohrdlivě nazýváme spotřební:
> společnost potřebuje moderní, funkční a spolehlivé výrobky;
> pro funkční a spolehlivé výrobky potřebuje společnost podniky se zdravým hospodařením, které racionálně využívají pracovní sílu;
> společnost potřebuje pracovníky, kteří spoluvytvářejí a rozvíjejí úspěšné průmyslové podniky;
> společnost potřebuje studenty a absolventy, ze kterých vzniknou společným působením škol a průmyslových podniků kvalitní pracovníci.
PROFIL ABSOLVENTA ZAHRNUJE ŘADU KOMPETENCÍ
Požadavky na kvalifikaci studentů, respektive absolventů vysokých škol, jsou tedy určeny jejich schopností v budoucnu vytvořit kvalitní pracovní sílu, kvalitní průmyslový podnik a kvalitní výrobek. Proto je potřebné do vzdělávání studenta promítnout základní trendy rozvoje výrobků:
> Zvyšující se tempo inovací způsobuje, že jakékoliv jednorázové vzdělání stále rychleji zastarává za stavem techniky. Vysokoškolské studium již nemůže dát inženýrovi znalosti na čtyřicet let jeho profesního uplatnění. Nemá smysl se snažit o to, aby vysokoškolské studium vybavilo absolventa všemi aktuálními (a tedy pomíjivými) znalostmi z daného oboru. Studenta je potřebné naučit obecně platným principům aplikované matematiky a fyziky. Na konkrétních příkladech si musí osvojit zásady technické poctivosti, musí se naučit technicky pracovat. A zejména také musí získat vědomí osobní odpovědnosti za své trvalé vzdělávání a motivaci k němu.
> Rostoucí složitost a systémovost výrobků vede k dělbě technické tvůrčí práce. Inženýr se musí připravit na práci v týmu, na spolupráci s mnoha dalšími odborníky. Musí pochopit svoji odpovědnost za splnění dílčího úkolu i podíl své odpovědnosti na celkovém výsledku.
> Komunikační propojení světa vede k odstranění preferencí lokálních výrobců. Nemá smysl vyrábět výrobky, které nemají špičkovou technickou úroveň, nemá smysl duplicitně vyvíjet již existující technická řešení a nemá smysl odmítat nové trendy přicházející odkudkoliv. Vedlo by to k plýtvání energiemi, materiálem i lidskou prací.
NÁSTROJE KE ZKVALITNĚNÍ VZDĚLÁNÍ
Bude ještě několik let trvat, než společnost dospěje k názoru, že zpoplatnění vzdělání je prospěšné, neboť se jedná o jeden ze základních nástrojů ke zvýšení jeho kvality. Spoluúčast studenta a jeho budoucího zaměstnavatele na financování vyučovacího procesu představuje velmi účinný nástroj kontroly kvality vzdělávání. Proto se jej i ti, kteří neprodukují kvalitní vzdělání, tolik obávají.
Avšak i v současnosti lze praktikovat účinné formy partnerství mezi průmyslem a státem, školou a studentem. Školy představují pro průmyslový podnik dodavatele určité specifické služby, kterou je zhodnocování jeho potenciálních pracovníků, současných studentů. Proto průmyslové podniky vyhodnocují, jak dobře si v praxi vedou absolventi jednotlivých škol, a podle toho si mezi vysokými školami vyhledávají své partnery.
Hlavní role průmyslu ve skupině stát - škola - student - průmyslový podnik spočívá v motivaci. Mladý člověk má vysokou schopnost učit se a získávat nové poznatky. Průmyslové podniky mají nezastupitelnou úlohu při účinné motivaci studenta, aby se efektivně a s chutí učil i velmi náročné předměty. Vhodnou kombinací stipendií, odborných praxí, atraktivních přednášek externích učitelů z oboru a aktuálních diplomových prací lze ve studentech vyvolat zájem i o velmi náročné obory. Tato cesta není snadná, vyžaduje ze strany průmyslových podniků trvalou péči a nemalé peníze. Jistě jsou to však velmi správně investované práce i finance.
MOTIVACE ABSOLVENTŮ V BUDOUCNOSTI
Praktické zkušenosti s aplikováním motivačních programů pro studenty jsou dobré. Jejich rozvoji by zajisté přispěla pobídka ze strany státu, uskutečněná například formou daňové úlevy vztažené na částky vložené průmyslovými podniky do podpory studia.
Spolupráci průmyslu a školství však nepříznivě zkomplikovala nedávná novela vysokoškolského zákona. Ta učinila z diplomové práce veřejný statek a tím znemožnila její utajení před třetími osobami. Skutečnost, že diplomovou práci může převzít a využívat konkurenční podnik, způsobila velké ochladnutí zájmu průmyslových podniků předávat školám témata diplomových prací. Je velmi potřebné toto ustanovení revidovat.
Partnerství škola - výrobní podnik
Podnik dává (studentům i pedagogům):
> motivaci ke studiu
> podněty k obsahu učiva
> externí pedagogickou výpomoc
> podklady k příkladům
> možnost odborné praxe
> možnost pracovního uplatnění
> zpětnou vazbu o absolventech
Podnik očekává:
> dialog ze strany školy
> kvalitní výuku
> kvalitní absolventy
