Lucie Dorůžková, Ondřej Kundra

Ti, co obstojí v náročných testech, dostanou příležitost pracovat v institucích Evropské unie a budou pobírat několikanásobně vyšší plat než dosud. Ti, co zůstanou v Česku, získají možnost rozhodovat o přísunu peněz na rozvoj regionů, v nichž žijí. Jsou na to čeští úředníci dostatečně připravení? Dokáží se v Evropě domluvit? A mají vůbec zájem stěhovat se za prací?

Hrozí odliv mozků?

Po případném rozšíření Evropské unie se výrazně zvýší nejen počet jejích obyvatel (ze současných tři sta šedesáti milionů na čtyři sta padesát), ale značně naroste také stávající úřednický aparát zajišťující běžný chod evropských institucí. Podle dostupných informací současný dvacetitisícový sbor evropských úředníků kandidátské země zřejmě posílí o dalších 4800 osob. Většina z nově přijatých úředníků dostane místo při Evropské komisi. Protože v rozšířené Unii přibude deset pracovních jazyků, tak asi polovinu z nových pracovníků budou tvořit tlumočníci a překladatelé. Uchazeče o zaměstnání v evropských strukturách budou vybírat zvláštní náborové kanceláře, které vzniknou v jednotlivých kandidátských zemích. První by měly otevřít své dveře už v průběhu příštího roku. Evropská komise totiž navrhuje zřídit 500 dočasných míst již v roce 2003. Tyto pozice zřejmě obsadí z velké většiny právě úředníci z kandidátských zemí.

Na Čechy by mělo po vstupu do Unie v roce 2004 připadnout asi 500 nově vytvořených míst. Dá se očekávat, že díky mnohonásobně vyšším platům oproti české státní správě se o místa strhne boj. Podle některých hlasů je pravděpodobné, že zájem tuzemských úředníků o práci v EU by se mohl projevit v odlivu špičkových expertů z českých úřadů. Jen pro ilustraci: zatímco zkušený právník si na jakémkoliv českém ministerstvu vydělá maximálně třicet tisíc korun měsíčně, v Bruselu by mohl jeho plat dosáhnout i dvou set tisíc korun. Přitom životní náklady v zemích Evropské unie jsou v průměru vyšší pouze o 40 procent. Jinými slovy: kvalifikovaný úředník z Česka si v Bruselu přijde až na pětinásobek svého tuzemského platu.

Zatím ale není jasné, zda čeští úředníci budou schopni se s novými podmínkami vyrovnat. Značná část z nich je totiž starší čtyřiceti let a projevuje malou ochotu stěhovat se - byť za lépe placenou prací - mimo hranice České republiky. Brzdou masového odlivu úředníků z české státní správy by mohla být navíc jejich nízká kvalifikace. Každý žadatel musí totiž projít nejdříve testem, který prověří jejich znalosti o Evropské unii. Potom uchazeče čeká ústní zkouška v mateřštině a v dalším cizím jazyce, přičemž znalost angličtiny se při dosavadních konkurzech předpokládá automaticky. Právě brilantní zvládnutí dvou cizích řečí ale není mezi českými úředníky pravidlem.

Pokud se nezmění dosavadní struktura Evropské komise, mělo by mít Česko nárok na křeslo jednoho z komisařů. Český komisař by se tak stal nejlépe placeným občanem v české státní správě - jeho měsíční příjem by přesáhl i plat prezidenta Václava Havla.



Bakalářský program trvá tři roky

Na vzdělávání kvalifikovaných úředníků se od loňského roku podílí Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů. Tříletý bakalářský program navazuje na vzdělávací systém typu "public administration", který v západní Evropě existuje už několik desítek let a klade důraz především na právní, ekonomickou a jazykovou přípravu. Jde o tříleté bakalářské studium, jehož pilíře tvoří: evropská ekonomická integrace, instituce a rozhodovací procesy EU, komunitární, mezinárodní a veřejné právo, mezinárodní vztahy, základy legislativy, národní hospodářství, administrativa ve veřejné správě, její organizace a etika, jazyková výuka.